Historie

14. července 2010 (aktualizováno 24. září 2010)

Úplný začátek

Bylo to v již dávném roce 1992, kdy skupina lidiček, jmenovitě Nikola Dostálová, Tomáš Stanovský a Jiří Závodský, dostala nápad, že by nebylo špatné mít na GMK karatistický kroužek. S tímto návrhem přišli za Sylvou Roháčkovou, jež na gymnáziu vyučovala biologii a tělocvik. Námitky nebyly a začalo se cvičit. Časem se však v hlavách zúčastněných začaly rodit nápady, které už s karate neměly příliš styčných bodů, ne-li žádné. Přišly první pokusy o akrobacii a začala se formovat Taneční skupina GMK.

Následující roky

Během následujících pěti let se v souboru vystřídalo přes třicet členů a vzniklo několik skladeb, které sklízely úspěch všude možně místními plesy počínaje a celorepublikovými soutěžemi konče. Postupně se v nich objevoval tanec všech možných žánrů, pokaždé však s oním charakteristickým prvkem, díky kterému je STYX tak výjimečný - náročnou akrobacií. V roce 1997 vznikla sladba Styx, která nejen že zaznamenala výrazný úspěch, ale také dala prozatím bezejmenné taneční skupině její současný název. Na vedoucí souboru Sylvu Roháčkovou však začala doléhat stále větší jak časová tak i finanční zátěž. Spousta akcí probíhala o víkendech, takže si moc volna neužila. Nenašel se nikdo, kdo by jí pomohl, takže se nakonec rozhodla ukončit své aktivity související se STYXem.

Druhé dějství

Nicnedělání nikomu nevydrželo dlouho a na troskách starého byl postaven nový soubor, tentokrát již od začátku pod jménem STYX. Navázal na tradici a pokračoval v akrobacii i tanci. Postupně dosáhl ještě větších úspěchů než jeho předchůdce. Tím nejvýraznějším bylo pozvání do švédského Göteborgu v roce 1999. Nenašel se však sponzor, který by tuto finančně velmi náročnou akci umožnil. Na jaře roku 2001 velká většina skupiny odmaturovala, svoji roli sehrála i únava a STYX tak již podruhé skončil, tentokrát na poněkud delší dobu.

Třetí generace

Byl podzim roku 2002, již rok a půl STYX neexistoval. Tehdy na GMK stále vyučující Sylva Roháčková nabídla svým dvěma volejbalistům, jestli by něchtěli zkusit i něco trochu jiného. Sehnala k nim šikovnou gymnastku a začaly první nesmělé akrobatické pokusy. Původně mělo jít pouze o malou vsuvku na maturitní ples. Během zimy se akrobatická trojice přidala ke skupině dívek, které mezitím nezávisle nacvičovaly čistě taneční vystoupení. Jedna z nich se ukázala býti šikovnou akrobatkou, takže najednou tady byly dva akrobatické páry plus několik tanečnic. Základ byl dobrý: Michael s Pepou vytrénovaní všemi možnými sporty měli sil na rozdávání, Eva jako gymnastka neměla s akrobacií moc problémů, Eliška, Dita i Karin měly bohatou taneční průpravu. Výsledkem bylo svižné vystoupení na hudbu YMCA, které mělo premiéru na maturitním plese GMK.

Vytyčený úkol byl splněn, jenže proč teď končit? STYX tedy pokračoval dál. Po plese přišly soutěže, kde noví tanečníci navázali na úspěchy svých předchůdců. V dalším roce se rozrostl počet členů na více než patnáct. Akrobatických párů bylo najednou až pět, ovšem většinou začínajících. Celoroční snaha vyvrcholila opět na maturitním plese skladbou Matrix, ze které velký počet tanečníků, složitá choreografie a skvělá hudba udělaly strhující podívanou. Nezávisle ještě vznikly tři další vystoupení vždy pro jeden pár. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Dle neoficiálních vyjádření přítomných byl Matrix bezkonkurenčně nejlepším vystoupením republikového finále 2004 v Brně, porota ho ovšem vyloučila pro přílišnou délku.

Téměř konec

Opět však došlo ke generační výměně. Maturity sice odeslaly z GMK pouze čtyři členy, z toho však tři kluky tvořící tři stěžejní akrobatické páry. Nálada při trénincích byla také docela jiná, příliš nové krve zřejmě nedělalo dobrotu. Vedoucí Sylva Roháčková se tedy rozhodla, že v práci nebude pokračovat. Nikdo nezúčastněný nemůže vědět, jak časově a psychicky náročné je vedení takového souboru. V září však zřejmě usoudila, že se své oblíbené akrobacie nevzdá, a pokračovala dál pouze s Nikolou a Pepou, tehdy již vysokoškolákem dojíždějícím z Prahy. Během podzimu se ještě přidala Dita a Michael, také už absolvent, který tanec kombinoval se svojí prací. Do plesu pak stihli secvičit fyzicky nesmírně náročné a akrobacií nabité vystoupení E-Day na píseň Tu es foutu od zpěvačky Ingrid.

Další pokračování

STYX přesunul většinu své činnosti z GMK do tělocvičny v Ostravě-Porubě. Ne že by se zříkal mateřské školy, pouze došlo k historické proměně, kdy podstatnou část souboru tvoří absolventi. Pravidelné tréninky tak mohou probíhat pouze o víkendu a bylo nutné najít vhodnější místo. Pevné jádro doplnila mladá krev a tato kombinovaná sestava již má za sebou první úspěchy. Se skladbou Acro-bic se STYX umístil na 3. místě na mistrovství republiky ve streetových tanečních disciplínách ve Slavkově a vyhrál soutěž Hlučínský talent.

Doba vysokoškolská

V následujících letech došlo k výrazné stabilizaci kolektivu. Ze začátku panovalo zjevné dělení členů na dva tábory. Jeden tvořili starší a zkušenější tahouni, kteří za sebou měli již řadu odtančených let. Postupem času si sami pro sebe ujasnili svůj vztah ke STYXu a patřičně mu přizpůsobili svůj život (ať už studijní, pracovní, rodinný nebo jiný). Druhá skupina byla tvořena těmi, kteří stále studovali na gymnáziu v Bílovci. Měli co dohánět, ale šlo jim to rychle.

Netrvalo to dlouho a skupiny splynuly dohromady, počáteční ostré rozdělení se rozplynulo jako pára nad hrncem. Vznikaly nové skladby, zásoba nacvičených akrobatických figur se rozšiřovala a jejich náročnost rostla. V sezóně 2006/2007 spatřila světla reflektorů hned dvě vystoupení All By Myself a Společně (Bad Day). V následujícím roce přišel "úlet" Mumuland, který je po všech stránkách šílený - choreografií, hudbou, vzhledem tanečníků i náročností. Přibylo i další vystoupení pro jeden pár, Lukáš s Karin vytvořili rock'n'rollového Candymana. Díky rozsáhlému repertoáru příležitostně vznikala rozsáhlá komponovaná představení, jejichž délka několikanásobně převyšovala standardní skladby. STYX začal omezovat své soutěžní aktivity, jelikož jde převážně o akce pro středoškoláky. Na soutěže jezdila buď provizorní sestava dostatečně mladých tanečníků nebo vůbec nikdo. Přesto i nadále přicházely úspěchy na celorepublikové úrovni.

Samozřejmě čas od času přišly i problémy: docela obyčejné - lidské, vážná zranění některých členů a jiné. Na jaře 2008 to vypadalo, že STYX získá štědrého sponzora Radka Ševčíka. Už po několika týdnech se z něj ale vyklubal velmi nespolehlivý člověk a nakonec přinesl víc problémů než užitku. Již dříve na sebe nezanedbatelnou část finančních nákladů skupiny vzal Michal Urban. Smutnou stránkou věci je, že jeho práce mu již nedovolovala věnovat se tanci naplno.

Z tanečníků se postupně stávali vzdělanci. Začalo to inženýrem a několika bakaláři. V květnu 2008 odmaturoval skoro celý zbytek souboru, čímž se ze STYXu stal spolek vysokoškoláků, jelikož téměř nikdo se své záliby nechtěl vzdát. Tato situace přinesla několik důsledků. Zmizel prvek generační výměny, členové odcházeli pouze sporadicky z různých osobních důvodů. Tím byl odstraněn výkonnostní strop a zkušené páry mohly nacvičovat stále náročnější figury. Nové tváře začaly do souboru přicházet pouze na uvolněná místa a vždy šlo o jedince pečlivě vybrané tak, aby sportovní průpravou i charakterem zapadli do dobře fungujícího kolektivu.

Na podzim 2008 má mladší část souboru za sebou první měsíce na vysoké škole. Zvykají si na zcela nový život a dostávají se do role, ve které před několika lety sledovali své starší kolegy. Cyklus se uzavřel, začíná nová kapitola v historii STYXu.